Venku to řádí koronavirem a tak nám nezbývá nic jiného, než být doma. Proto přináším pokračování mého předešlého článku, ale tentokrát se vrhneme na přestřelky, které sice do realističnosti mají daleko, ale... koho to zajímá, když jsou tak super :D

Desperado

Začneme v Mexiku a to v 90. let minulého století, kdy se světu naplno představil tehdy neznámý režisér Robert Rodriguez. Po jeho prvotině El Mariachi dostal mnohem víc peněz a mohl se tak urvat ze řetězu. Výsledkem jsou přestřelky, které do té doby neměli obdoby a Rodriguez zužitkoval vše, co odkoukal z Hong Kongských filmů. Přestřelka v baru bere i po letech dech. Logiku by tu ale člověk pohledal.

Killer

A když už jsem nakousl Hong Kong, rovnou se tam podíváme. John Woo, režisérská hvězda daného státu, se pustil do velmi zajímavé látky a zkombinoval tu prvky dramatu s naprosto fantastickými akčními scénami a výsledek byl prostě fenomenální. A finální přestřelka od té doby neměla sobě rovného, než... 

Hard Boiled

...se John Woo rozhodl přemístit do Hollywoodu. A protože se nechtěl rozloučit jen slůvkem ahoj, rozhodl se natočit jako rozlučku akční film, který neměl obdoby a šlo o jeden z nejdražších a nejambicióznějších počinů jeho kariéry. Vzal své dvorní herce a rozjel s nimi tu největší filmovou bombu roku. Zároveň si každou akční scénou navyšuje hranice a finále v nemocnici (které čítá skoro 25 minut) je výkladní skříň celé Johnovi tvorby.

Jednotka příliš rychlé nasazení

A další odkojenec akčních filmů. Edgard Wright musel trochu zápolit s nižším rozpočtem, ale i ten mu nezabránil, aby na konci rozjel akční inferno, které vytřelo zrak nejen Británii. Tvůrci si střílí ze všech žánrových klišé daného žánru a zároveň mu nezapomínají vzdávat patřičný hold. 

John Wick 2

V minulém článku byl John Wick zmíněn, co se týče realistických přestřelek. Dvojka už ale na logiku kašle a John na fyziku jakbysmet (ve trojce se jí vysmívá, ale to je vedlejší). Padouši nabíhají v čím dál větším množství a John je střílí přesně, krvavě, ale hlavně zábavně. A o to jde především.

Matrix

Koncem milénia se objevili (v té době) bratři Wachowští a rozhodli se také zdolat hranice (protože, když to jde v Hong Kongu, proč ne tady). Zavolali si toho nejlepšího choreografa (hádejte odkud) Yuen Woo-Pinga a předvedli filmovou revoluci. Přestřelka v hale se stala v té době nejvíce přetáčenou scénou a i po letech dokáže náramně bavit.

Nespoutaný Django

Quentinovi přestřelky nehrají moc na efekt, jako spíš na rychlo a bolestivou likvidaci. Těžko říct, co ho dovedlo k názoru, že drama o otrokovi tohle vybočení snese, ale můžeme mu je a jen poděkovat. Tato scéna je cool, jako málo co a Quentin nešetří krví, omítkou a olovem. Přesně tak, jak to mám vypadat.

Sejmi je všechny

A zakončíme to filmem, jehož příběhové kvality nesnesou nic, v porovnání s přestřelkami (ale kdo by na to koukal kvůli příběhu, že?). Jak už název napovídá, tady se všichni sejmou a to nejvíc cool a stylovým způsobem, jaký lze najít. Clive Owen s dítětem v jedné ruce a bouchačkou v druhé předvádí typickou ukázku tvůrčího bláznoství, přenesené na plátno. Logika, zde? Haha...

Tak to byl další výčet filmů. Příště se těšte na další realistické přestřelky. Ano, slyšíte správně, po publikování jsem si uvědomil, že jsem na pár zajímavých kousků zapomněl a byla by škoda je nezmínit. V pátek se těšte.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového